Blodpudding

Dnes jsem okoštoval místní pochutinu, které se říká blodpudding. Je to vpodstatě takové jelito bez krup. Řekněme sražená krev, která je okořeněná. Lze to koupit v každém supermarketu zabalené v plastu. Tuším, že je toho 600g a stojí to 7 SEK. Já jsem to dostal od kolegyně, která si kousek uštípla lžičkou a zavrhla to.
V prvé řadě jsem si zjistil, že správný švéd si ukrojí pláteček a osmaží ho na másle. Na talíři se to ještě potírá brusinkovým džemem. Já jsem musel trochu improvizovat. Svoji porci blodpuddingu jsem osmažil na sádle a potřel jsem ho meruňkovým džemem, řekl jsem si, že je to prašť jak uhoď.
A jak to chutná? Heh. Jako je to zajímavé. Člověk je trochu překvapený, že je to nasládlé okořeněné snad hřebíčkem či skořicí. Ale uplně sladké to není. Všechno co je čerstvě usmažené se dá jíst, tak jsem to snědl. Zasyrova by to taková dobrota asi nebyla. Škoda, že fotka není moc reprezentativní a jsou vidět víc brambory než blodpudding. Kdyby to někoho zajímalo, tak tady je článek o jelitách/jelitoch/jelitech na wikipedii.Nevim no, příště dám přednost asi tuňákovi.