pátek 31. března 2017

Jak vypnout upozornění aplikace messenger

Už jsem se smířil s tím, že pro zobrazení zpráv z Facebooku musím mít ve svém mobilu nainstalovanou aplikaci Messenger. To jsem nějak zkousnul. Co jsem ale nezkousnul, je přemrštěná otravnost této aplikace. Okamžitě po přijetí zprávy na FB se kromě zvukového signálu objeví na obrazovce ikonka s profilem osoby, která mi zprávu poslala. Nepřečíst si tu zprávu hned je pak pro mě velice těžké.

Dle mého názoru bychom se měli snažit bojovat s neustálými podněty z okolí, které nás neustále rozptylují. Otravné nedůležité zprávy, které mohou počkat, jsou jedním z takových podnětů. Těmi důležitými věcmi myslím například četbu, poslouchání rozhovoru nebo práci na nějakém výrobku. Rád bych se dostal do stavu, kdy si zprávy přečtu tak jednou dvakrát za den, na některé z nich odpovím a budu to mít vyřešené. Kolikrát se přistihnu, že neustále kontroluju, jestli mi něco došlo a moje pozornost je pak neustále rozptýlená. Možná to znáte taky.

Pro všechny, co řeší podobný problém, zde napíšu, jak se zbavit notifikací aplikace Messenger.
  1. Vypnutí zvukových signálů ... V menu najedťe na Nastavení -> Aplikace a tam si rozklikněte Messenger (aplikace zabírá 191 MB). Vypněte zatrhávací políčko Zobrazit oznámení. Tím jsou zvukové signály potlačeny.
  2. Vypnutí zobrazovaných zpráv na úvodní obrazovce ... Zapněte aplikaci Messenger, klikněte na ikonku panáčka v pravém horním rohu obrazovky. Tady je uloženo vaše uživatelské nastavení. Rozklikněte nabídku Upozornění a zvuky. Zde je možné vypnout upozornění. Doporučuji vypnout vše. 
Poznámka: Tento návod je platný pro Android 5.1.1. a verzi Messengeru 111.0.0.15.46  

středa 27. dubna 2016

Objev!

Všimli jste si někdy, že téměř všechny reklamy na hodinky se fotí ve stejnou hodinu? Já až teď. Je to .. zajímavé.


čtvrtek 7. dubna 2016

Schopnost kooperace


Uff. Řeším problém. Zkouším všelijaká řešení. Dlouho na to nemůžu přijít. Zeptám se kolegy, jestli mi s tím může pomoct. Pak to začne. Musím s ním projet všechny způsoby, které už jsem stihnul vyzkoušet. Nakonec, po dlouhém přemýšelní a projetí opravdu všech možných způsobů řešení, se ukáže, že mi pomoct neumí. Tak tohle se mi děje.

Neříkám, že je lepší nikoho se na nic neptat. Občas se najde problém, který je z jiného úhlu pohledu snadno řešitelný. Prostě mě to jen někdy štve. Ale to je život.

pátek 25. března 2016

Mrtvý tah

Deadlift and squat – that is the universal answer.“
Jocko Willink

Jestliže by se mě někdo zeptal na to, jaký je v současné době můj nejoblíbenější cvik, pravděpodobně bych mu odpověděl, že je to mrtvý tah. Co to mrtvý tah je? V podstatě se jedná o zvednutí těžkého břemena ze země. V praxi to vypadá tak, že si na olympijskou osu naložíš, kolik uneseš a zvedáš. Od země k pasu, víc není potřeba. Určité variace tohoto cviku dokonce omezují dráhu činky na několik centimetrů. To mi ale připadá už dost prasácké. Počty opakování i sérií se volí podle cíle, jakého chce cvičenec dosáhnout. Já jedu většinou po pěti.

Důvodů, proč mám MT tak rád je hned několik:
  • Žádný jiný cvik nezatíží centrální nervovou soustavu, jako právě mrtvý tah. Je to cvik, při kterém se zvedají největší váhy. Veškeré výkony vztahuju k tělesné hmotnosti. Pro člověka, který už cvičí nějaký ten pátek a má vypilovanou techniku je možné dostat se až ke 2,5 násobku svojí tělesné hmotnosti. Stokilová opice tedy může zvedat 250 kilogramů. Mým cílem je dostat se na dvojnásobek své hmotnosti. Není to zas tak daleko...
  • Paradoxně mi cvičení mrtvého tahu pomáhá uvolnit záda, která jsou přetížena z celodenního sezení :) Setkal jsem se už s více lidma, kteří mi potvrdili, že dlouhodobé cvičení tohoto cviku jim pomohlo zesílit spodní záda a tím pádem omezit možnost zranění při procvičování jiných partií nebo také v běžném životě. Důležité je ale dbát na správnou techniku a nikam nespěchat. Zezačátku se zdá, že je to moc lehké, ale to je přesně to období, kdy se vyplatí ponechat si sílu na příští trénink. Pro maximální rozvoj síly se stejně nedoporučuje cvičit až do selhání. Najdou se dokonce takoví co tvrdí, že není žádoucí ani cítit únavu. Není tedy důvod to hrotit.
  • Tento cvik zapojuje velkou většinu svalů v těle. Především ty velké. Myslím tím svaly nohou a zad.
  • Tento cvik je doporučován také k budování kondice. Například Dan John, člověk, který trénuje sprintery, používá mrtvý tah v kombinaci se dřepy k rozvoji výbušné síly, která je pro jeho klienty hodně důležitá.
  • Jedná se o přirozený pohyb. Kolikrát za den zvedáš něco ze země? Děláš to správně? Bez zátěže se chyby ve správném držení těla neprojeví. Při zvýšené zátěži ale už je možné vypozorovat co je špatně. Uvědomění si držení těla při shýbání k zemi je hodně důležité. MT pomáhá vybudovat správný návyk.


Dalo by se datlit ještě dále, ale já tě už nebudu unavovat. Tento příspěvek zakončím obrázkem.


středa 9. března 2016

Na víkend do Jizerek

Poslední víkend byl výborný. Začal osmi hodinami ve vlaku z Kunovic do Kořenova. Pokračoval přespáním ve vagonu, který si na tamním nádraží zařídili studenti z VŠE v Praze. V sobotu jsem se vydal na procházku k viaduktu a na Jizerku. Cestou jsem se neplánovaně dostal do Polska. Dal jsem si tam čaj. Pak jsem něco pojedl a popil. V neděli mě už čekala cesta zpět na Moravu. V Pardubicích jsem měl chvíli, tak jsem si koupil Magnézku a perník. Jak jsem řekl. Výborný víkend.

Foto zde a zde.

neděle 28. února 2016

Dobrý den pane Chrobák!

Zdarec! Nedávno jsem se účastnil velice zajímavé akce. Jednalo se o tzv. Hmyzí večer. Hmyzí večery pravidelně pořádá klub cestovatelů v Brně. Cílem těchto akcí je dovědět se něco o pojídání hmyzu. Nedílnou součástí večerů je kromě povídání o hmyzu samozřejmě také degustace.

Abych pravdu řekl, tak mě to celkem příjemně překvapilo. Hlavní kuchař Petr Ocknecht byl velice výřečný a dověděl jsem se aj pár zajímavostí. Kupříkladu jsem nikdy neuvažoval nad tím, že Evropa je fakticky jediný kontinent (kromě Antarktidy), kde se nejí hmyz. Nutriční hodnota těch malých obludek je až neskutečná. Obsahují hromadu bílkovin, minerálů a vlákniny. Když je upravíte na másle či tuku, tak se jejich energetická hodnota ještě zvýší. Cukry potřeba nejsou, ale pro českého "žrúta" je zde stále možnost zakusovat chleba.

Okoštovali jsme moučné červy, sarančata, cvrčky, potemníky a dokonce aj šváby. Pro odvážné zájemce byl k dispozici extra velký šváb nebo štír. Na toho jsem ale už neměl odvahu. Navíc jsem byl z pár hrstí hmyzáků (možná překvapivě) už dost zasycen. Ukončil jsem to pouze malým dezertem - bublaninou s příměsí cvrčků. Paca byl trochu smutný, protože chtěl zkusit toho velkého švába, ale nestihl se o něj včas přihlásit.

Obecně lze říci, že při úpravě je důležité konzumovat jen hmyz z ověřeného chovu. Pokud možno vyhladovělý (2-3 dny), dobře přebraný. Spaříte ho ve vroucí vodě, osmažíte na pánvičce, přidáte koření a můžete podávat. Je to jednoduché. Už se těším, až si doma udělám špagety s omáčkou z moučných červů. Mimochodem to spaření je velice důležité, protože někteří hmyzí špinavci mohou mít na svém exoskeletu spory tasemnic a s těma už není žádná sranda.

Pokud byste měli zájem o více informací, tak na tomto odkaze je toho o pojídání hmyzu - entomofágii mnohem více.


čtvrtek 25. února 2016

Moje verze Trojské války


Za dávných časů se v Malé Asii nacházelo významné město, které neslo název Trója. Za jeho mohutnými hradbami vládnul král Priamos společně s královnou Hekabou. Ta měla jedné noci zlý sen. V tom snu se jí narodil syn, ale v jejím náručí se náhle změnil v hořící pochodeň. Plameny z pochodně okamžitě přeskočily na trojský hrad a pak také na ostatní stavení. Celé město lehlo popelem. Hekaba se svěřila manželovi a ten hned za úsvitu povolal věštce, aby tento sen vyložil.

Královskému páru bylo doporučeno odnést syna, který se královně narodí, do pustých hor. Měl to být jediný způsob, jak zabránit zkáze království. Královna tedy počkala 9 měsíců, porodila syna a s těžkým srdcem nechala syna odnést do jedné průrvy v horách. Děťátko brečelo a naříkalo, ale ani po několika dnech si jej neodnesla medvědice, vlčice ani žirafa. Mladý Paris tedy umřel v horách, Helena nebyla unesena ze Sparty a Trojané mohli žít svoje spokojené životy dál. Takovým způsobem zabránil moudrý královský pár desetileté válce.