V posledních dnech jsem zařizoval pracovní vízum do USA. Konkrétně se jednalo o kategorii J-1, která je určena studentům. S těmito vízy je možné pracovat v americe 2-4 měsíce a potom ještě 30 dní cestovat. V letošním letnu se měnil způsob placení poplatku za vízum a popravdě řečeno mě info na internetu dost mátlo. Na něterých stránkách je uveden starý způsob, na jiných zase nový. Prostě zmatek. Rozepíšu tedy postup při zařizování víz do jednotlivých kroků a možná k nim ještě přihodím nějakou tu historku.
Celý postup se tedy skládá z několika kroků:
- vyplnění elektronického formuláře DS-160
- zaplacení vízového poplatku
- zaplacení poplatku SEVIS
- osobní pohovor na americké ambasádě
Formulář DS-160
Abyste začali žádat o vízum, není potřeba vlastnit letenku, pouze stačí mít k dispozici formulář
DS-2019, ten jsem obdržel od zaměstnavatele v USA. Pak je možná vyplnit elektronický formulář DS-160 na
stránkách amerického ministerstva zahraničí. Možná to zní složitě. Ty názvy a čísla jednotlivých formulářů, ale jsou vlastně pouze dva. Jeden elektronický (DS-160) a druhý papírový (DS-2019), o dalších už nebude řeč. V tom elektronickém bylo pár otázek, nad kterými jsem musel popřemýšlet. Některé pojmy jsem si musel vygooglit (např. "telecode" nebo "passport book number"), ale jinak šlo vše hladce. Vytiskněte si potvrzení o vyplnění formuláře. Jelikož je nutné odeslat pasovou fotku v e-podobě, není potřeba si ji nosit k pohovoru (to se rozchází se starým způsobem žádosti o vízum). Na obrázku je, jak vypadají typické otázky z takového formuláře.
Zaplacení vízového poplatku
Poplatek se platí na stránce
ustraveldocs.
Je to celkem intuitivní. Opět se zaregistrujete, vyplníte některé základní údaje a zaplatíte. Nevím, kolik se platilo před rokem (tuším, že to bylo méně), teď to je $160, suma je přepočítána na české koruny dle aktuálního kurzu. Já jsem platil kartou a to fungovalo bez problému. Nezapoměňte si vytisknout doklad o zaplacení vízového poplatku. Já jsem na to zapomněl, ve výsledku to ale nehrálo roli. Mají vás na ambasádě uloženého v počítači a na pár kliknutí zjistí, zdali jste zaplatili. Po zaplacení už je možné objednat se k pohovoru na ambasádu do Prahy. Očekávejte, že bude první volný termín tak za dva až tři týdny. Taky je tam možnost zažádat o urgentní odbavení, ale tuhle možnost nemám prozkoumanou.
Ještě jedna věc. Všude se píše, že musíte uhradit poplatek kurýrní službě za doručení pasu, ale já nic takového nehradil a myslím si, že je to zahrnuto už v poplatku za vízum. Jistý si ale nejsem, protože jsem služeb kurýra nevyužil. V další sekci se k tomu dostanu.
Zaplacení poplatku SEVIS
Tohle je uplně v pohodě platí se $35 na stránce
FMJFee. Zase jsem platil kartou a tuším, že je opět nutné identifikovat se číslem z formuláře DS-2019. Opět je nutné vytisknout si potvrzení.
Pohovor
Z této části si nejvíc pamatuju, protože proběhl tento týden, a proto se u ní asi nejvíc zdržím. Nejprve zde přehledně napíšu co jsem u pohovoru potřeboval.
- originál formuláře DS-2019
- potvrzení o vyplnění DS-160
- potvrzení o studiu
- pas
- potvrzení o zaplacení vízového poplatku
- potvrzení o poplatku SEVIS
Probíhá to tak, že vás u vstupu na ambasádu prošacují, zabaví hodinky, mobily a klíče a pak si jdete sednout do čekárny. U prvního okýnka se mluví česky, tady odevzdáte všecky papíry (kromě potvrzení o studiu) a zeptají se vás kdy opouštíte ČR. Já odlétám za pár dní (v den pohovoru za sedm), tak mi řekli, že víza se asi nestihnou doručit poštou, že asi budou připravena týž den odpoledne. Pak vás úřednice pošle zpět na židličku. Nevím, jestli je to běžné, ale dostali jsme eště brožurku, kde se psalo o obchodu s lidmi. Mám na mysli takové ty inzeráty v novinách typu "Práce v zahraničí, nepotřebujete žádnou kvalifikaci a vyděláte majlant". Nakonec sdílíte pokoj v zaplivané ubytovně se třemi Maďary a Polákem, zadlužení až po uši.
U druhé přepážky (odkud si vás za pár minut zavolají) se už mluví anglicky. Ukážete potvrzení o studiu a odpovíte na pár otázek. Mě se ptali co jedu do USA dělat, kde studuju a jak se dá bránit proti obchodu s lidmi. Uplně poslední otázka se týkala telefonního čísla na policii. To jsem nevěděl, ale už to vím. Pak mě tedy poslali zpět do ulic, že se mám stavit odpoledne vyzvednou vízum, která možná bude hotové. Ještě, že jsem měl v Praze víc pobíhání a koupil si jídenku až na večer.
Další kolo bylo domluveno na tři, doběhl jsem o pět minut pozdějš nechal se prošacovat známými u dveří. Na otázku, zdali je nutné tahat z batohu i lžičku se tvářili pobaveně. V čekárně už sedělo spousta študáků lačnících po vízu. U přepážky nikdo. Tak jsem se k ní postavil, prtože jsem měl trochu naspěch kvůli busu. Úřednice došla k okýnku, zašmátrala v hromadě pasů a vytáhla ten můj. Hotovo. Poděkovat rozloučit se s úřednicí, rozloučit se se securiťákem a rychle na autobusák. Relativně unaven, ale spokojen jsem v sedadle autobusu přemítal nad starým Aztéckým rčením "Štěstí přeje nepřipraveným."
To by bylo pro dnešek vše. Snad se sem časem prokliká někdo, kdo řeší vízum J-1 a ocení moje zkušenosti s vybavováním téhle nálepky do pasu. A když ne, tak jsem (aspoň doufám) někoho, kdo se nenechal odradit množstvím formulářů a keců okolo, třeba i trochu pobavil.
