Umění říkat ne

Zdravím Tě.

V následující kratičké úvaze se pokusím sepsat pár řádků o tom, jak, kdy a hlavně proč je dobré říkat ne. Připadá mi, že lidé kolem mě s tím totiž trochu bojují. Bojí se odmítnutí okolního prostředí. Bojí se, že nepůjdou s davem a proto raději "drží hubu a krok" a neustále kývají a souhlasí. Ano, půjdu tam s tebou. Ano, udělám to pro tebe. Ano koupím si nové boty, jen proto, že jsou zrovna ve slevě. Ano, dám si s tebou panáka slivovice. Bojíme se být něčím vyjímeční. Nechceme zklamat své okolí a proto obětujeme svůj čas, potenciál, peníze, trpělivost a děláme věci, které ve skutečnosti dělat nechceme.

Neboj se odmítat pokušení, která tě srážejí k zemi. Je možné říci ne jakékoli nabídce či nutkavé myšlence. Pouze je nutné učinit rozhodnutí a za tím rozhodnutím si stát. Ten pocit, když si uvědomíš, že řídíš svůj život, že si uvědomuješ důsledky svých rozhodnutí. Ten pocit považuju za pocit absolutní svobody. Jen máloco se mu vyrovná.

Vyhovět veškerým požadavkům svého okolí není možné. Není možné zavázat se ke všemu, co po tobě chtějí ostatní. Jestliže druhým podáš prst a oni ti utrhnou ruku, pak je někde problém. Ten problém většinou bývá v nás. Nebyli jsme schopni vytyčit si jasné hranice a říct sobě i ostatním co všechno jsme schopni pro druhé udělat. Nestanovili jsme si jasná pravidla stravování, nemáme zvyky, nevybíráme pečlivě z možností, které se na nás hrnou, ale chceme je využít všechny. Z toho pramení věčná nespokojenost, neustálé rozhodování a stres. Abys mohl rozdávat, musíš mít nejprve kde brát. Člověk, který si nevěří a žije pouze z pochval a díků druhých nemůže být nikdy spokojený. Neboj se říct kamarádovi, že s ním dnešní večer nestrávíš. Pokud je rozumný, tak to pochopí. Pokud to nepochopí, tak... To už je na něm.

Dnes jsem řekl ne teplé sprše, rannímu válení v posteli, odmítl jsem obrovské množství nedůležitých informací, které se na mě valily z médií a taky jsem nezůstal sedět doma, ale šel jsem lozit na stěnu. Až se budeš příště rozhodovat, tak si, prosím uvědom, že to, co uděláš je důležité. Stejně tak důležité, mnohdy důležitější, je také to, cos neudělal.