Vepřová paštika

Poslední dobou jsem zaznamenal zvýšenou četnost pochval na moje sterilizované masné výrobky. Vzhledem k tomu, že takových výrobků existuje pouze jeden druh, je jasné, že jde o paštiku z vepřových jater, kterou jsem dělal nedávno. Předem bych chtěl upozornit, že jsem si spojil asi tři repcepty dohromady a postupoval podle nich pouze orientačně. Každý si musí (minimálně u koření) vynalézt svůj optimální způsob. Dám sem recept, ať víte, jak se při takovém experimentování postupuje:

Ingredience:

- 2,5 kg vepřových jater, syrových, nejméně 2-3x mletých

- 1 kg kostiček pečeného vepřového sádla (cca 30 minut naplno)

- 5 středních cibulí

- 10 stroužků česneku

- sůl 4 lžičky

- koření (5 kulí jalovce, 5 kulí nového koření, lžička pepře, lžička rozmarýnu, lžička muškátového květu, 5 hřebíčků, lžička skořice) - vše umleté na mlýnku, popřípadě rozdrcené v hmoždíři.

Postup:

Vše se pomele a naplní do sklenic cca 2 cm, klidně i víc, od okraje (aby při zavařování nepřetekly). Sterilujeme na 85 stupňů 1 hodinu a druhý den na stejnou teplotu ještě cca půl hodiny.

Slovo závěrem:

Jak jsem řekl, je možné postupovat jinak a ingredience různě obměňovat. Celý postup je vpodstatě velmi jednoduchý. Umelou se játra něco se tam přidá a pak se to zavaří.

Ještě jedna věc, která sice nepatří k tématice paštik, ale rád bych se o ni podělil a nechci kvůli tomu zakládat nové téma. Jedná se o výrok pana Petra Druláka (ředitel Ústavu mezinárodních vztahů) o našem velvyslanci na Slovensku. Prohlásil: "To, že je někdo původem Slovák, ještě není kvalifikace."

Tolik k událostem posledních dní, mějte se dobře.

Vylepšení pracovní plochy

V Brně jsem si vytvořil ideální prostředí pro produktivní práci na PC. Potřebný materiál: kůsek dřevotřískové desky z komory na balkóně, dva kartony od vajec, lepicí páska.

Řeřicha

Ačkoli to tak nevypadá, venku už je jaro a za oknem se dobře daří bylinkám. Já teďkomc trochu experimentuju s řeřichou. Pár semínek nahážu do misky s navlhčenou vatou a přikryju fólií, za 3-4 dny se dají čerstvé výhonky konzumovat. Stříhat by se asi měla keramickýma nůžkama (údajně se při kontaktu rostliny s kovy vytrácí vitamín C, je to podle mě kec a promyšlený tah keramickonožového průmyslu), já jsem žádné takové doma nenašel.

Celým jménem řeřicha setá (zahradní) blízká příbuzná hořčici může dosahovat výšky až 60cm. Pěstuje se pro svoji typickou peprnou chuť a aroma. Obsahuje neskutenčé množství zdraví prospěšných látek a vlastně na ní téměř nelze najít žádnou špatnou vlastnost.

Nakonec nutriční hodnoty  na 100g řeřichy:

Energie	30 Kcal
Sacharidy	5.5 g
Vláknina	1.1 g
Bílkoviny	2.6 g
Tuk	0.7 g
Vitamín A	346 mcg
Kyselina listová	80 mcg
Vitamín C	69 mg
Vápník	81 mg
Železo	1.3 mg

 

Zelné placky

Velikonoční pondělí jsem trochu proflákal. Výsledkem večerního pobytu v kuchyni je miska zelných placek. Jsou zdravé jak sviňa a hlavně dobré, možná by to ale chtělo pohrát si ještě s dochucením. Chce to prostě vychytat. Přikládám recept jak nato:

Ingredience:
- 250g celozrnné mouky
- 250g hladké mouky
- 500g nasekaného kysaného zelí (přebytečnou vodu jsem vytlačil)
- 120g sádla
- jedno vejce do těsta a jedno na potření
- sůl, pepř
- vhodné zrníčka na posypání (sezam, lněné semínko, drcený kmín, mák, hrubozrnná sůl by byla úplně špica)

Postup:
Je to jednoduché smíchají se všechny suroviny a rukou se vypracuje těsto, hrníčkem jsem vykrajoval kolečka. Ale můžete samozřejmě vykrojit i jiné tvary (například nekonvexní čtyřúhelníky). Kolečka klademe na plech s pečícím papírem, potřem vajíčkem a posypeme. Placky se pečou na 250°C zhruba 10 minut (podle tloušťky těsta).