Vliv povrchové vrstvy oxidů na intenzitu vodního chlazení

Víte, jaký mají okuje vliv na chlazení vodní tryskou? Já už ano. Dnes jsem odevzdal svoji diplomovou práci na toto téma. Stála mě hodně času, úsilí a nervů. Nakonec se ale na něco i přišlo a řekl bych, že alespoň v některých částech je text srozumitelný i běžnému smrtelníkovi, který se v matematice či strojařině moc neorientuje. Je to psané v LaTeXu, je tam hodně obrázků, grafů a poznámek pod čarou. Prostě správná akademická práce.

Koho by to zajímalo, tak si může prolistovat elektronickou verzi zde. No a tak za měsíc to budu mít k dispozici i v papíru. Zapůjčím milerád. Já to číst asi už ani nebudu.

Scientific Visualization

Ahoj!
Je to už nějaký ten pátek, co jsem napsal poslední příspěvek. Důvod je prostý. Kromě toho, že si každé ráno dávám studenou sprchu, se nic zajímavého nedějě. Žádné velké výlety nepodnikám, týden trávím ve škole a o víkendu relaxuju nad knihou nebo filmem. Foťák se mi do školy moc nechce tahat, ale pokusím se to ještě během následujícího týden napravit a zkusím udělat pár obrázků.
Nicméně do svých alb jsem nějaké obrázky nahrál. Jedná se o ochutnávku úkolů do předmětu "Scientific Visualization". Dnes bylo poslední cvičení, bavilo mě to nehorázně a jsem zvědavý na zkoušku. Bude to probíhat poněkud netradičně. V pondělí 8:40 si dojdu pro zadání a v úterý 8:40 budu muset odprezentovat práci, kterou jsem za 24 hodin udělal. Doufám, že se obrázky budou líbit. Zde je odkaz.

Ulamova spirála

Nedávno jsem v souvislosti s řešením bakalářky narazil na takovu srandu, která se týká prvočísel. Říká se tomu Ulamova spirála. Je to vpodstatě obrazec, který zobrazuje určitou pravidelnost v rozmístění pvočísel. Nedalo mi to a musel jsem si ji sám naprogramovat. podívejte se jak nato.

Nejdříve je nutné sestrojit matici čísel tak, že se začne jedničkou uprostřed a jak přičítáme stále jedničku, tak se točíme stále dokola. Obrázek řekne víc, než půlhodina keců okolo.

Musím se přiznat, že jsem nad tím přemýšlel celkem dlouho a byl jsem zmatený z počtu proměnných. Možná jsem to dělal jen zbytečně složitě, nevím.
Pak jsem z matice sestrojil bitmapu tak, že na místě, kde je prvočíslo jsem dal tečku, na ostatních místech je bílé políčko. K nahlédnutí dávám výsledek. Velikost matice je 200x200.

Na obrázku si můžete všimnout diagonálních proužků, no a to je na tom to pěkné. Jinač jestli by to někoho zajímalo, tak tady je zdroják. Na anglické wikipedii je o tohle jevu článek a zahlédl jsem tam i různé obměny, tak se na to pozděj podívám a možná to zase zkusím zprogramovat.

To je prozatím vše. Blbosťám třikrát zdar!

Wolfram vs. MatLab

V knize The Mathematica Book jsem si četl o tom, jak má Mathematica vylaďené algoritmy pro počítání s velkým množstvím dat. Nedalo mi to a udělal jsem si takový testík.

Srovnával jsem Wolfram Mathematicu a MatLab. Rychlost jsem testoval na počítání vlastních čísel matice o rozměrech 1000x1000. Pro jistotu jsem udělal 10 měření a z nich jsem spočetl střední hodnotu.

Jaký je výsledek?

Wolfram Mathematica - 4,1857 s
MatLab - 4,60022 s

Rozdíl je necelá půlsekunda. Nedělal bych z toho nějaké ukvapené závěry, jsou problémy, která umí MatLab řešit lépe. Naopak Mathematica se může blýsknout zase někde jinde. Každopádně časy výpočtu jsou srovnatelné a jsem rád, že žádný ze softwarů neselhal v mém minitestíku, protože potom bych ho musel přestat používat a to by byla škoda.