Tak jsem si nedávno říkal, že by bylo dobré trochu provětrat kolo. Co takhle spojit příjemné s užitečným, ušetřit za vlak a vydat se do Brna?
Dnes mi přálo počasí i zkoušková konstalace, tak bylo rozhodnuto. Před jízdou jsem nahustil duše co to šlo, zkontroloval brzdy a řetěz. Nabalil jsem si potřebný proviant do dvou brašen. Řekl bych, že dohromady měly dobrých 10 kilo. Trochu jsem se bál, že by to třeba nosič nemusel vydržet, ale nakonec s tím problém nebyl. Na zahradě jsem udělal foto plně naloženého expedičního speciálu a jelo se.
Do Kunovic se jelo parádně. Vítr v zádech znamenal, že moje rychlost málokdy klesla pod 30 km/h. Cestou jsem viděl Kunovickou jízdu králů, ale nezdržoval jsem se tam, jediná pořádná jízda králů je dle mého názoru ve Vlčnově. Pak jsem zamířil na Kostelany, Polešovice. Cesty kolem Ořechova a Těmic jsou opravdu pěkné a co víc, nejezdí tam téměř žádná auta. Dále stojí za zmínku mlýn v Bukovanech (viz. foto).
Vjezd do Ždánického lesa nebyl moc příjemný. Je tam kamenito-písčitá cesta a vůbec mě to nechtělo jet. Nevím jestli to bylo tím, že jsem měl v nohách přes 50 km nebo nezvyklou zátěží na nosiči, každopádně stoupání po této cestě mě solidně odrovnalo.
Po chvíli jsem se dostal na kvalitní asfaltku, která vede skrz les a po té by se jelo suprově, kdybych byl čerstvý. Potom jsem už jen tak popojížděl s větší frekvencí přestávek a dostal jsem se až do Tuřan. Odtud jsem se celkem vpohodě dostal na cyklostezku vedoucí podél Svratky a po ní jsem dojel až k bytu. Můj palubní počítač na konci dne ukazoval 114,8 km. Při vybalování mě čekalo nemilé překvapení ve formě rozbitých vajíček. Cesta na ně byla asi místy dost divoká rozbily se i přes to, že byly zabalené v plastové krabici. Trochu jsem si připadal jako František z filmu "Jáchyme, hoď ho do stroje!".
Tož tak, byl to dobrý výlet. Těším se na cestu zpět, povezu si jen hadry, takže budu mít o poznání lehčí náklad. Bicykl už odpočívá na balkóně a já se do odpočívání pustím taky.
obrazová dokumentace
