neděle 3. února 2013

Londýn 2013 - Cesta tam (den 1)

Po dlouhé době píšu opět příspěvek, dlouho jsem nic nenapsal, protože jsem zkrátka měl pocit, že nemám co nového říct. Ale to se změnilo, protože jsem si na konec zkouškového období naplánoval výlet do největšího města EU - Londýna.

Jako dopravní prostředek jsem zvolil letadlo, protože je rychlé a navíc jsem tímto způsobem nikdy necestoval, tak jsem to chtěl zkusit. Měl jsem jasně dané požadavky na datum odletu a příletu. Věřím, že kdyby tomu tak nebylo, daly by se letenky sehnat velice levně, mě ale zpáteční letenka vyšla na 1414 korun. Letěl jsem s maďarskou společností WizzAir ačkoli jejich buzňácky růžové Airbusy A320 se mi vůbec nelíbí.


Údajně je v Anglii buď mlha nebo prší. V Brodě jsem si ještě na poslední chvíli koupil pláštěnku, protože jsem se nechtěl spoléhat na to, že bude po celou dobu mého pobytu v anglii mlha. Už v Havřicách měl vlak zpoždění 3 minuty, ale mašinfíra byl chlapák a do Brna jsme se dostali včas. Eště jsem si na bytě dal poslední kafe a pak jsem se vydal na letiště v Tuřanech.
Na letiště jsem dojel včas, nechal jsem se prohledat, veškeré tekutiny v lahvích o objemu větším než 100ml mi byly zabaveny a pak mě pustili k odletové bráně. Tam se dá ještě nakupovat za české peníze a já jsem toho využil. Koupil jsem medovinu pro své anglické hostitele.
Pak věci dostaly rychlý spád - nástup do letadla, odlet, let, přílet. Byla to sranda a bavilo mě to, zezačátku jsem si užíval zrychlení. V průbehu letu jsem si užíval trošku cukání protože nad evropou bylo žeprej celkem větrno (říkal to kapitán a ten by o tom měl něco vědět, ale byl to maďar tak jsem rozumněl jenom anglické části jeho projevu a to celkem mizerně). Po výstupu z letadla mě příjemně překvapila teplota (bylo cca 8 stupňů). Letiště v Lutonu bych s Brněnskýma Tuřanama srovnal asi takto: z Brna odlétají denně letadla 3, z Lutonu zhruba 100. Myslím, že nemá smysl říkat k tomu nic víc.
Do centra londýna mě vzal autobus společnosti EasyBus (cena 4 libry za zpáteční jízdenku). Chvilku mi trvalo, než jsem se na zastávce zorientoval, ale nakonec jsem cestu do Meininger hostelu Hyde Park našel vcelku hladce. Dostal jsem se tam zhruba v 11 hodin večer místního času a rovnou se ubytoval. Všecko bylo uklizené a celkově mě to prostředí velmi příjemně překvapilo. Šel jsem rovnou do postele a tím byl můj první den výletu za mnou.

1 komentář:

  1. Na Londýn mám skvělé vzpomínky. Teda na město, na lidi. Co se týče hotelu, tak teda nic moc. Ale člověk, co je zvyklý na matrace s paměťovou pěnou, tak na to dívá asi trochu jinak a je zhýčkaný. Osobně mám totiž radši spíše tvrdší než přehnaně měkké a to ze všech tří hotelů, ve kterých jsem byl, neměl ani jeden. :(

    OdpovědětVymazat