Buď první!

Navazuji na sérii motivačních, osobnostně rozvojových příspěvků. Nedávno jsem se (opět) setkal s principem, který je pro mě v určitém smyslu nový a objevný. Když se nad ním člověk zamyslí, tak je ale zcela logický a nic “objevného” na něm není. V anglickém originále je nazýván “Concept of going first”. Netuším, kde přesně jsem na něj narazil. Pravděpodobně to bylo v jednom z dílů audio pořadu The Tim Ferris Show. Jo. Určitě to bylo v něm. Konkrétně v této epizodě, kterou mimochodem doporučuji, protože je to takový kompilát myšlenek, které byly proneseny zajímavými a hlavně úspěšnými hosty tohoto pořadu během celého roku.

O co se jedná? Ve zkratce by se ta myšlenka dala shrnout následovně. Buď první. Nečekej na lidi okolo. Uvedu příklad. Pokud neoslovíš to děvče na ulici jako první, ona to pravděpodobně sama neudělá. Pokud se nerozhodneš odjet do pouště, splnit si svůj celoživotní sen, nikdo jiný to za tebe neudělá. Musíš být zkrátka první.

S myšlenkami podobného druhu jsem se setkal také ve velice zajímavé a hlavně motivující přednášce od Marka O. Váchy, která proběhla v muzeu JAKa v UB. Odkaz zde. Autor je zde uvádí trochu v jiném kontextu, ale jádro zůstává stejné. Popisuje zde velké věci, které mohou vzniknout v umění nebo v mezilidských vztazích, v dobrovolnictví. Ovšem pouze za předpokladu, že využijeme svobody, která nám byla dána a budeme je společně vytvářet. To je mimochodem velice pěkná myšlenka křesťanství. Bůh dal člověku svobodu, aby se sám rozhodl, jestli žít v hříchu a nebo se dát cestou spasení. Není to žádný despota, což je sympatické.

Krásným příkladem člověka, který se nebál být první a ukazoval lidstvu cestu, je velký český myslitel Jára Cimrman. Byl to právě Jára Cimrman, kdo objevil, že vyfukováním cigaretového kouře do umyvadla zlato nevzniká. Kdo jiný by celému lidstvu ukázal, že tudy cesta nevede? Že je to slepá ulička. Vždyť i tyto slepé uličky dokážou lidstvo posunout dále. I z chyb se můžeme poučit. Naštěstí je stále co objevovat.