V posledních dnech se snažím analyzovat stres ve svém životě. Zajímá mě, proč a kam tak spěchám. Proč chci být brzo v práci? Proč chci mít cvičení rychle za sebou a proč musím stihnout vše co jsem si naplánoval?
Pokud by se to stalo a já bych si splnil všechny úkoly, stejně se zítra objeví nové. Pokud budu spěchat a nebudu si užívat cestu do práce v MHD, tak ztratím hodinu svého života denně. Sice nejsem v buse moc produktivní, ale pořád si můžu číst, poslouchat hudbu, pozorovat lidi, přemýšlet a nebo se dívat ven z okna.
Tak jsem si řekl, že už nebudu spěchat. Začal jsem tento týden. Rána už pro mě nejsou ve znamení hltání snídaně a sprintu na šalinu. Cíleně jsem to změnil a vynechal ze své ranní rutiny. Nemám nastaveného budíka, nevím kdy opustím byt. Výsledkem je, že si ráno ustelu postel a vyvětrám. Pak se v klidu najím sardinek s tvarohem se semínky. Dám si čaj, vyprázdním se a valím ven. Do práce se dostanu cca o 10 minut později. Jelikož mám pružnou pracovní dobu, tak je to totálně v pohodě.
Ještě jsem si uvědomil důležitou věc. Věci musím mít nachystané už večer. Protože pokud se tak nestane, tak je téměř jisté, že něco zapomenu.
Málokoho asi překvapí, že ranní i večerní zvyky a rutiny jsou tak důležité. Nicméně já jsem si svým malým "experimentem" uvědomil, že podle toho jak vypadá moje ráno, vypadá i můj den. Důležité je najít si svůj režim a toho se držet. To, děláme každý den, je důležitější než to, co děláme občas.
Přeju hezký den.
Žádné komentáře:
Okomentovat