Velikonoční pondělí jsem trochu proflákal. Výsledkem večerního pobytu v kuchyni je miska zelných placek. Jsou zdravé jak sviňa a hlavně dobré, možná by to ale chtělo pohrát si ještě s dochucením. Chce to prostě vychytat. Přikládám recept jak nato:
Ingredience:
- 250g celozrnné mouky
- 250g hladké mouky
- 500g nasekaného kysaného zelí (přebytečnou vodu jsem vytlačil)
- 120g sádla
- jedno vejce do těsta a jedno na potření
- sůl, pepř
- vhodné zrníčka na posypání (sezam, lněné semínko, drcený kmín, mák, hrubozrnná sůl by byla úplně špica)
Postup:
Je to jednoduché smíchají se všechny suroviny a rukou se vypracuje těsto, hrníčkem jsem vykrajoval kolečka. Ale můžete samozřejmě vykrojit i jiné tvary (například nekonvexní čtyřúhelníky). Kolečka klademe na plech s pečícím papírem, potřem vajíčkem a posypeme. Placky se pečou na 250°C zhruba 10 minut (podle tloušťky těsta).
úterý 2. dubna 2013
pondělí 25. března 2013
Ulamova spirála
Nedávno jsem v souvislosti s řešením bakalářky narazil na takovu srandu, která se týká prvočísel. Říká se tomu Ulamova spirála. Je to vpodstatě obrazec, který zobrazuje určitou pravidelnost v rozmístění pvočísel. Nedalo mi to a musel jsem si ji sám naprogramovat. podívejte se jak nato.
Nejdříve je nutné sestrojit matici čísel tak, že se začne jedničkou uprostřed a jak přičítáme stále jedničku, tak se točíme stále dokola. Obrázek řekne víc, než půlhodina keců okolo.
Musím se přiznat, že jsem nad tím přemýšlel celkem dlouho a byl jsem zmatený z počtu proměnných. Možná jsem to dělal jen zbytečně složitě, nevím.
Pak jsem z matice sestrojil bitmapu tak, že na místě, kde je prvočíslo jsem dal tečku, na ostatních místech je bílé políčko. K nahlédnutí dávám výsledek. Velikost matice je 200x200.
Na obrázku si můžete všimnout diagonálních proužků, no a to je na tom to pěkné. Jinač jestli by to někoho zajímalo, tak tady je zdroják. Na anglické wikipedii je o tohle jevu článek a zahlédl jsem tam i různé obměny, tak se na to pozděj podívám a možná to zase zkusím zprogramovat.
To je prozatím vše. Blbosťám třikrát zdar!
Nejdříve je nutné sestrojit matici čísel tak, že se začne jedničkou uprostřed a jak přičítáme stále jedničku, tak se točíme stále dokola. Obrázek řekne víc, než půlhodina keců okolo.
Musím se přiznat, že jsem nad tím přemýšlel celkem dlouho a byl jsem zmatený z počtu proměnných. Možná jsem to dělal jen zbytečně složitě, nevím.
Pak jsem z matice sestrojil bitmapu tak, že na místě, kde je prvočíslo jsem dal tečku, na ostatních místech je bílé políčko. K nahlédnutí dávám výsledek. Velikost matice je 200x200.
Na obrázku si můžete všimnout diagonálních proužků, no a to je na tom to pěkné. Jinač jestli by to někoho zajímalo, tak tady je zdroják. Na anglické wikipedii je o tohle jevu článek a zahlédl jsem tam i různé obměny, tak se na to pozděj podívám a možná to zase zkusím zprogramovat.
To je prozatím vše. Blbosťám třikrát zdar!
sobota 16. března 2013
Italský hřebec
Nejlepší motivační proslovy má Rocky Balboa. To je prostě fakt, proto usedněte na své divany a sledujte
středa 13. března 2013
Wolfram vs. MatLab
V knize The Mathematica Book jsem si četl o tom, jak má Mathematica vylaďené algoritmy pro počítání s velkým množstvím dat. Nedalo mi to a udělal jsem si takový testík.
Srovnával jsem Wolfram Mathematicu a MatLab. Rychlost jsem testoval na počítání vlastních čísel matice o rozměrech 1000x1000. Pro jistotu jsem udělal 10 měření a z nich jsem spočetl střední hodnotu.
Jaký je výsledek?
Wolfram Mathematica - 4,1857 s
MatLab - 4,60022 s
Rozdíl je necelá půlsekunda. Nedělal bych z toho nějaké ukvapené závěry, jsou problémy, která umí MatLab řešit lépe. Naopak Mathematica se může blýsknout zase někde jinde. Každopádně časy výpočtu jsou srovnatelné a jsem rád, že žádný ze softwarů neselhal v mém minitestíku, protože potom bych ho musel přestat používat a to by byla škoda.
Srovnával jsem Wolfram Mathematicu a MatLab. Rychlost jsem testoval na počítání vlastních čísel matice o rozměrech 1000x1000. Pro jistotu jsem udělal 10 měření a z nich jsem spočetl střední hodnotu.
Jaký je výsledek?
Wolfram Mathematica - 4,1857 s
MatLab - 4,60022 s
Rozdíl je necelá půlsekunda. Nedělal bych z toho nějaké ukvapené závěry, jsou problémy, která umí MatLab řešit lépe. Naopak Mathematica se může blýsknout zase někde jinde. Každopádně časy výpočtu jsou srovnatelné a jsem rád, že žádný ze softwarů neselhal v mém minitestíku, protože potom bych ho musel přestat používat a to by byla škoda.
neděle 24. února 2013
Difuzor
Běžně se mi stává, že potřebuju vypustit vodu z nádrže potrubím o určitých parametrech. V základním kurzu hydrodynamiky jsem se dozvěděl, že pouhým rozšířením konce trubky se zvýší průtok potrubím. Přikládám také zdůvodnění této skutečnosti.
úterý 5. února 2013
Londýn 2013 - návrat (den 5)
Tak a nastal čas odjezdu zpět do ČR. Moc jsem toho už nestihl. Původně jsem chtěl ještě navštívit Natural History Museum, ale když jsem viděl obrovskou frontu přede dveřmi, tak jsem to vzdal a radši jsem si zašel na kebab. Taky jsem si koupil Timesy a černý čaj na byt. Tím byl můj výlet u konce.
Celou akci bych zhodnotil asi takto: výborné, špica, každému bych podbnou akci doporučil. Jsem rád, že se nic nezkazilo a vlastně mi úplně všecko vyšlo.
Celou akci bych zhodnotil asi takto: výborné, špica, každému bych podbnou akci doporučil. Jsem rád, že se nic nezkazilo a vlastně mi úplně všecko vyšlo.
Štítky:
cesty,
Londýn 2013,
zevl
Místo:
Londýn, Spojené království
pondělí 4. února 2013
Londýn 2013 - zevl (den 4)
Poprvé od příjezdu do Londýna jsem se vyspal, vstávalo se v 8 a na snídani se podávala vločková kaše. Nebyla uplně dle mého gusta, ale moc jsem nebrblal a byl jsem rád za teplé jídlo. Obloha byla jasná a tak jsem si řekl, že se dnes budu jen tak procházet po venku.
Hned po snídani jsem se vydal do ulic, zamířil jsem k nejznámějšímu mostu Tower Bridge. Navzdory předpovědi začalo pršet, našel jsem si tedy nějakou střechu a napsal jsem pod ní pohled domů. Po půlhodince už déšť ustal a já jsem se dal po proudu řeky do čtvrti Wapping. Kdysi tambydleli dělníci z přístavu a bylo tam spousta skladišť. Ty jsou teď přestavěná na luxusní sídla a byty. Je to čtrť pro mamonáře. Ale pěkné chvilku jsem poseděl u Shadwell Basinu, kde je vodní elektrárna (myslím, že už nefunguje) a dal jsem se na cestu směrem na sever.
Objevil jsem ulici Brick Lane. Tam to bylo hodně dobré, bylo to uprostřed čtvrti, kde je plno muslimů (aj kolem mešity jsem procházel). Je tam spousta lidí, obchodů a bister. V létě tam údajně spousta lidí posedává v oknech. Netuším esli je to pravda. Každopádně jsem se tam necítil úplně jistý, tak jsem tam ani nic nefotil. V jakémsi občerstvení jsem si dal kapučíno. Briti hodně chodí po ulici s kelímkama s kávou, chlemtají to tam dost. Objem těch největších (což jsem si samozřejmě dal taky) odhaduju tak na půl litru, paráda.
Dalším cílem byla British Library (Britská knihovna). Tu mám vyfocenou. Je to obrovské stavení plné knih. Budova byla navržena přímo pro tyto účely. Dá se tam najít stálá expozice významných literárních památek (např Magna Cartum, Beowulf, Guttenbergova Bible, filatelistické sbírky). Chvilku jsem poseděl abych se ohřál a dal jsem se už pomalu na cestu zpět.
Cestou jsem si dal Fish and chips, sice jsem za to dal hříšné peníze a ti lidi na tom musí opravdu rýžovat, ale bylo toho strašně moc, fakt jsem se nacpal. Je to dobré jídlo, všecko smažené je dobrota, ale řekl bych, že v těch bramborech byly nasáklé tak dvě štamprle oleje, na takovou nálož fakt nejsu zvyklý.
Ještě se mi hodně líbilo místo zvané China Town (čínská čtvrť). Dorazil jsem tam už za tmy. Všude visely lampiony. Za výlohami čínských restaurací visely čerstvě pečené kačeny a kdejaká mořská havěť. Škoda, že jsem byl přežraný té ryby s bramborama, jinač bych určitě něco z toho otestoval.
Potom jsem se dostal na Trafalgarské náměstí (ani jsem to neplánoval a byla to fakt náhoda). Byla mě už dost kosa a byla škoda, že tamní galerie už měli zavřeno (většina galerií a muzeí zavírá ve všední dny v 18 hodin). Ještě jsem si prohlédl Big Bena a Westminsterské opatství a potom jsem už fakt valil zpět do mého dočasného útočiště.
Večer sa eště chvilku vykládalo a pak jsem vytuhnul. Nevím to přesně, ale za těch 10 hodin co jsem byl venku jsem ušel minimálně 20 kilometrů.
fotky
Hned po snídani jsem se vydal do ulic, zamířil jsem k nejznámějšímu mostu Tower Bridge. Navzdory předpovědi začalo pršet, našel jsem si tedy nějakou střechu a napsal jsem pod ní pohled domů. Po půlhodince už déšť ustal a já jsem se dal po proudu řeky do čtvrti Wapping. Kdysi tambydleli dělníci z přístavu a bylo tam spousta skladišť. Ty jsou teď přestavěná na luxusní sídla a byty. Je to čtrť pro mamonáře. Ale pěkné chvilku jsem poseděl u Shadwell Basinu, kde je vodní elektrárna (myslím, že už nefunguje) a dal jsem se na cestu směrem na sever.
Objevil jsem ulici Brick Lane. Tam to bylo hodně dobré, bylo to uprostřed čtvrti, kde je plno muslimů (aj kolem mešity jsem procházel). Je tam spousta lidí, obchodů a bister. V létě tam údajně spousta lidí posedává v oknech. Netuším esli je to pravda. Každopádně jsem se tam necítil úplně jistý, tak jsem tam ani nic nefotil. V jakémsi občerstvení jsem si dal kapučíno. Briti hodně chodí po ulici s kelímkama s kávou, chlemtají to tam dost. Objem těch největších (což jsem si samozřejmě dal taky) odhaduju tak na půl litru, paráda.
Dalším cílem byla British Library (Britská knihovna). Tu mám vyfocenou. Je to obrovské stavení plné knih. Budova byla navržena přímo pro tyto účely. Dá se tam najít stálá expozice významných literárních památek (např Magna Cartum, Beowulf, Guttenbergova Bible, filatelistické sbírky). Chvilku jsem poseděl abych se ohřál a dal jsem se už pomalu na cestu zpět.
Cestou jsem si dal Fish and chips, sice jsem za to dal hříšné peníze a ti lidi na tom musí opravdu rýžovat, ale bylo toho strašně moc, fakt jsem se nacpal. Je to dobré jídlo, všecko smažené je dobrota, ale řekl bych, že v těch bramborech byly nasáklé tak dvě štamprle oleje, na takovou nálož fakt nejsu zvyklý.
Ještě se mi hodně líbilo místo zvané China Town (čínská čtvrť). Dorazil jsem tam už za tmy. Všude visely lampiony. Za výlohami čínských restaurací visely čerstvě pečené kačeny a kdejaká mořská havěť. Škoda, že jsem byl přežraný té ryby s bramborama, jinač bych určitě něco z toho otestoval.
Potom jsem se dostal na Trafalgarské náměstí (ani jsem to neplánoval a byla to fakt náhoda). Byla mě už dost kosa a byla škoda, že tamní galerie už měli zavřeno (většina galerií a muzeí zavírá ve všední dny v 18 hodin). Ještě jsem si prohlédl Big Bena a Westminsterské opatství a potom jsem už fakt valil zpět do mého dočasného útočiště.
Večer sa eště chvilku vykládalo a pak jsem vytuhnul. Nevím to přesně, ale za těch 10 hodin co jsem byl venku jsem ušel minimálně 20 kilometrů.
fotky
Štítky:
cesty,
Londýn 2013,
zevl
Místo:
Londýn, Spojené království
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)





