Náledí

Dnes po cestě do práce jsem sebou rubl.

Su v pořádku.

Je lepší chodit v žabkách než v prabosech.

Končím.

Nejlepší dieta

Nedávno jsem narazil na hodně zajímavou myšlenku, která mi utkvěla v hlavě. Jedná se o náhled na problém z úplně opačného úhlu pohledu. Zkusím uvést příklad aplikace této myšlenky při změně stravovacích návyků. Náš jídelníček obsahuje hodně nezdravých jídel. Všichni si to uvědomujeme. Novoroční předsevzetí bývají proto variací na téma "Nebudu jíst ... "

Co takhle podívat se na problém z opačné strany? Předsevzetí na zítřek by potom nabylo tvaru: "V každém jídle sním kus zeleniny." Budu mít potom chuť na sladké? Pochybuju. Zelenina je dost sytá a žaludek zaplácne celkem solidně. Při tomto přístupu si navíc musím dobře rozmyslet, jestli je ta tatranka na svačinu dobrý nápad, protože ji budu muset doplnit o půlku papriky. A to je, přátelé, celkem nechutná kombinace.

Já osobně nějakou dietu zatím neřeším, ale uvědomuju si, že by se dalo na mých stravovacích návycích leccos vylepšit. Výše popsaným stylem se snažím bojovat například s nadměrnou konzumací kávy. Moje předsevzetí na dnešek: "Dáš si v práci jeden Pu-erh."

Moje rada tedy zní: "Nebojte se podívat na řešení svých problémů z poněkud netradičního úhlu. Nic není černobílé a vše má dvě strany mince. A tak dál."

PS: Hlavně žádné velké závazky. Jedna prkotina na den (např. můj čaj) úplně stačí.

Tři věci, které mi dnes udělaly radost

Ahoj.

Chtěl bych se podělit se všemi škarohlídy o jeden návyk, který se mi povedlo vypěstovat. Tento zvyk mi pomáhá brát život mnohem pozitivněji. V tomhle ohledu mám stále co zdokonalovat, ale nějak se začít musí a já jsem už začal.

Je to už více než 30 dní, co jsem začal aktualizovat svůj deník se železnou pravidelností. Každý den. Většinou večer.

Mimo jiné si do něj píšu 3 věci, které mi ten den udělaly radost. Fakt to není problém. Mohlo by jich být i 10, ale já bych se nerad opakoval a chci u toho vydržet co nejdéle. Proto píšu pouze tři. Mohou to být opravdové drobnosti. Nedávno jsem měl den, který stál fakt za psí štěk a já jsem si odpoledne říkal tohle: "Chlape, měl by ses zaměřit na malé věci a mít z nich radost. Protože jinak nebudeš mít večer co psát do deníku." A tak jsem taky učinil. Ten den byl fakt špatný. V deníku po něm ale zůstaly pouze tři maličkosti, ze kterých jsem měl radost:

* vůně čerstvě otevřené kávy
* banán k svačině, byl sladký a já jsem si ho fakt vychutnal
* poznal jsem osobu XY, nechť je mi odstrašujícím příkladem, tak jako on bych opravdu skončit nechtěl

Tak jo. O to jsem se chtěl podělit. Přeju hezký den.

Vít

Praha

To mi fakt udělalo radost! V Nebrasce je městečko, které je pojmenováno po našem hlavním městě. Dokonce názvy ulic jsou české. Kdoví, jestli v tamější hospodě ještě zaslechnete češtinu...

odkaz na mapy

Štastné a veselé

Tak je to skoro za námi. Vánoční čas se chýlí ke konci a já už mohu s klidným svědomím tvrdit, že se mi povedlo splnit můj předvánoční závazek. Tenhle rok jsem si totiž řekl, že nebudu jíst vánoční cukroví. Povedlo se. Neměl jsem ani kousek.

Časem se možná dostanu k tomu, že omezím sladkosti jako takové. Omezení konzumace cukroví je přinejmenším dobrý začátek. Vybral jsem si ho z několika důvodů:

• je ho doma téměř neomezené množství
• je neustále k dispozici
• konzumace prvního kousku nezahání chuť, pouze vybízí k dalšímu mlsání

Člověk se cítí trochu nepříjemně, když nemůže ochutnat, popřípadě pochválit, výrobky známých, kteří si na cukroví dali opravdu záležet. Za ten uspokojující pocit po úspěšně zvládnuté výzvě to ale dle mého názoru stojí. Na návštěvu se nejdu najest, ale povykládat. Tím si ospravedlňuji odmítání přichystaných laskomin. A celkově tomu žrádlu a pití přisuzujeme zbytečně velkou váhu. 

Byl bych možná mnohem radši, kdyby si hostitel místo plného stolu přichystal nějaký zábavný program, aby furt nemusela hrčet ta televize s tisíckrát ohranými pohádkami. Něco ve stylu: "Tady mi slož tyhle pucle.", "Dlouho jsme se neviděli. Nedáme partičku šachu?" nebo "Nezdá se ti, že lidi si nejlíp popovídají u skládání uhlí do sklepa?". No dobře nechal jsem se trochu unést. Asi by to tak nefungovalo. Na druhou stranu, když k někomu dojdete a on zmizí na půl hodiny v kuchyni se slovy že vám musí něco přichystat, tak je to na zabití. 

Zpět k mému závazku. Můj maličký krůček z komfortní zóny byl tedy úspěšný. Není třeba dělat velké změny. Ty vedou častokrát pouze k neúspěchu a následné frustraci. Malá změna je reálná a velice často také úspěšná. Já osobně budu určitě dále zařazovat takové drobné výzvy, nebo drobné překážky, do svého každodenního života. Už Seneca tvrdil, že je dobré vystavit se na nějaký čas chudobě. Vědomě a zcela plánovaně. Potom si člověk řekne. Opravdu je to, čeho se bojíš, tak strašné? V neposlední řadě se u takových překážeček člověk trochu zocelí. Kdoví, kdy se to bude hodit. Až bude panovat celosvětový nedostatek vánočního cukroví, já budu poslední, kdo si bude stěžovat...

písnička

Zdarec! Jenom bych chtěl světu oznámit, že bych byl rád, aby mi na pohřbu hrála tato píseň.